PRACOVNÍ CESTA

Porodní asistenci jsem vystudovala v Brně a poté jsem nastoupila do porodnice na Obilním trhu, kde jsem pracovala 19 let a prošla většinou oddělení.

Vnitřně mi byla nejbližší práce s těhotnými ženami.

Měla jsem moc ráda chvíle, kdy jsem začínala noční službu, byl podvečer, odcházely návštěvy, všechno se  zklidňovalo a chystalo k odpočinku...

... a já jsem vyrazila mezi ženy. Měla jsem mnohem více času než na hektické denní službě a konečně jsem si s nimi mohla popovídat a sdílet události dnů.

Cítila jsem, že tak jim mohu pomoci nejvíc - pohlazením, otevřeným srdcem a soucitem. Protože porodnictví není jen o radosti z nového života. Je v něm i spousta slz...

Snad nejvíc se mi zaryly do srdce okamžiky, kdy jsem pomáhala ženám při těhotenských ztrátách se s celou situací vyrovnat a přijmout ji. I když to byly i pro mne velice náročné chvíle, které jsem často doma oplakala, viděla jsem v tom velký smysl.

Moje pracovní cesta po letech pokračovala na oddělení reprodukční gynekologie, kde jsem pracovala ve funkci staniční sestry. Tato práce mne naučila postavit se sama za sebe a hájit zájmy své a svého týmu tak, aby byly kolegyně co nejspokojenější. Vnímala jsem to tak, že pokud je spokojený personál, jsou spokojení i pacienti. 

Čím více jsem se vzdělávala a setkávala s komunitními porodními asistentkami, tím více se mi  ujasňovala moje pracovní cesta... pracovat s ženami a jejich potížemi jemně a celostně.