Líný novorozenec

Líný novorozenec 🤍

"On je nějaký líný…"
Kolikrát jsem tuto větu slyšela – a kolikrát jsem ji sama použila....

V minulosti jsem se při laktačním poradenství opakovaně setkávala s miminky, která byla spavá, klidná až "moc". Nechtěla se kojit. Nebo se přisála jen na pár minut, pak usnula 😴, po chvíli se znovu probudila, znovu se přisála… a takhle dokola. Hodinu, dvě, celý den. Maminka seděla, kojila, zkoušela probudit, znovu přikládat… a přitom pomalu ztrácela sílu i víru v sebe samu 😢.

Začala jsem přemýšlet.
Je to opravdu lenost?
Může být novorozenec líný?

Dítě, které se stáhne do ticha 🕊️

Díky kraniosakrální terapii mi postupně začalo docházet, že za tímto chováním není neochota ani pasivita. Tyto děti nejsou "líné". Jsou zamrzlé ❄️.

Porod je obrovská životní událost. Pro někoho jemná a plynulá, pro jiného bouřlivá a zahlcující. Dlouhý porod, rychlý porod, tlak, zásahy, strach… Nervový systém miminka někdy nezvládne tolik podnětů najednou. A tak udělá to jediné, co umí – zastaví se.

Zamrznutí je stresová reakce centrální nervové soustavy 🧠. Je to tiché volání o bezpečí. Miminko se stáhne, šetří energii, spí. Ne proto, že by nechtělo pít. Ne proto, že by "nespolupracovalo". Ale proto, že je vyčerpané a přetížené 😔.

Maminka v kolotoči kojení 🤱💞

Pro maminku je to nesmírně náročné. Neustálé kojení, pochybnosti, rady okolí, tlak na výkon. "Mělo by sát déle." "Musíš ho víc budit." "Asi nemáš dost mléka…" A uvnitř žena cítí bezmoc, únavu a někdy i selhání 😞.

Přitom její dítě dělá maximum, které v tu chvíli dokáže.

Když změníme pohled, změní se vše ✨

Ve chvíli, kdy přestaneme mluvit o "líném novorozenci", se otevírá úplně jiný prostor. Pro jemnost. Pro pochopení. Pro soucit ❤️.

Místo tlaku přichází klid.
Místo výkonu blízkost.
Místo nálepek vnímání.

Dotek, kontakt kůže na kůži, ticho, bezpečí. A někdy také kraniosakrální terapie, která může pomoci nervovému systému miminka znovu najít rovnováhu a pocit jistoty 🌿.

Ne líný. Citlivý. Silný. 🫶

Tyto děti nejsou slabé. Jsou nesmírně citlivé. A jejich ticho má hluboký význam. Když jim dopřejeme čas a bezpečí, mohou se postupně "rozmrznout" a znovu se nadechnout do života 🌱.

A maminkám bych chtěla říct jedno:
Neděláte nic špatně.
Nasloucháte svému dítěti. A to je to nejvíc 💖.

Sebastianův příběh: Jak jemná kraniosakrální terapie pomohla nespokojenému miminku najít klid

Sebastian je pětiměsíční chlapeček, který ke mně pravidelně jezdil na kraniosakrální terapii. Dnes byl u mě po čtvrté – a maminka hlásí výrazné zlepšení. Proto jsme se společně rozhodli naši péči ukončit.
Ráda bych s vaším dovolením sdílela jeho příběh, protože je krásnou ukázkou toho, jak může jemná terapie pomoci i velmi citlivým miminkům.

Začátek: Nespokojený chlapeček plný napětí

Maminka mě kontaktovala ve chvíli, kdy už byla opravdu vyčerpaná.
Sebastian byl od malička nespokojené, podrážděné miminko, které velmi špatně snášelo dotek. Maminka ho nemohla ani nakrmit, protože každý dotek, každé přiložení k tělu vyvolávalo napětí a odpor.

Sebík:

• nesnášel autosedačku ani kočárek,

• měl velké potíže se spánkem,

• usínal dlouho a s pláčem,

• a po krátké době se znovu probouzel,

• celé tělíčko měl v permanentním napětí, nepropínal ručičky

Bezproblémové těhotenství, ale náročný start do života

Sebastian je chtěné, plánované miminko a celé těhotenství probíhalo bez komplikací.
Zlom nastal až u porodu.

Porod byl vyvolávaný, po dlouhé době intenzivních kontrakcí si maminka vyžádala epidurální anestezii. Druhá doba porodní byla velmi dlouhá, kontrakce byly podporovány umělým oxytocinem a porod se nedařil posunout dál.

Sebastian měl při porodu:

• nedostatek kyslíku,

   po narození se zjistilo, že měl omotanou pupeční šňůru kolem krčku i těla.

Jeho vstup na svět tedy nebyl jednoduchý. A tělo miminka si tyto prožitky často pamatuje – napětím, přecitlivělostí, neschopností se uvolnit.

Další komplikace po porodu