Sebastianův příběh: Jak jemná kraniosakrální terapie pomohla nespokojenému miminku najít klid
Sebastian je pětiměsíční chlapeček, který ke mně pravidelně jezdil na kraniosakrální terapii. Dnes byl u mě po čtvrté – a maminka hlásí výrazné zlepšení. Proto jsme se společně rozhodli naši péči ukončit.
Ráda bych s vaším dovolením sdílela jeho příběh, protože je krásnou ukázkou toho, jak může jemná terapie pomoci i velmi citlivým miminkům.
Začátek: Nespokojený chlapeček plný napětí
Maminka mě kontaktovala ve chvíli, kdy už byla opravdu vyčerpaná.
Sebastian byl od malička nespokojené, podrážděné miminko, které velmi špatně snášelo dotek. Maminka ho nemohla ani nakrmit, protože každý dotek, každé přiložení k tělu vyvolávalo napětí a odpor.
Sebík:
nesnášel autosedačku ani kočárek,
měl velké potíže se spánkem,
usínal dlouho a s pláčem,
a po krátké době se znovu probouzel,
celé tělíčko měl v permanentním napětí, nepropínal ručičky
Bezproblémové těhotenství, ale náročný start do života
Sebastian je chtěné, plánované miminko a celé těhotenství probíhalo bez komplikací.
Zlom nastal až u porodu.
Porod byl vyvolávaný, po dlouhé době intenzivních kontrakcí si maminka vyžádala epidurální anestezii. Druhá doba porodní byla velmi dlouhá, kontrakce byly podporovány umělým oxytocinem a porod se nedařil posunout dál.
Sebastian měl při porodu:
nedostatek kyslíku,
po narození se zjistilo, že měl omotanou pupeční šňůru kolem krčku i těla.
Jeho vstup na svět tedy nebyl jednoduchý. A tělo miminka si tyto prožitky často pamatuje – napětím, přecitlivělostí, neschopností se uvolnit.
Další komplikace po porodu
Potíže se objevily už ve dvou týdnech života.
Sebastian musel být hospitalizovaný, kvůli stresu i vyčerpání mamince klesla tvorba mateřského mléka. Oba si tak prošli velmi náročným obdobím – fyzicky i psychicky.
Vše dohromady vytvořilo napětí, které se postupně projevovalo stále zřetelněji.
Cesta k uvolnění: První setkání a postupná změna
Na našem prvním setkání byl Sebík velmi napjatý a přecitlivělý.
Tyto projevy se objevují často u dětí, které si prošly kombinací náročného porodu, zdravotních komplikací a stresu v prvních týdnech.
Pracovali jsme velmi jemně – s respektem k jeho tempu, s ohledem na jeho citlivost.
A reakce na terapii se začaly dostavovat postupně:
uvolnění tělíčka,
klidnější projevy,
lepší spánek,
více přijetí doteku,
lepší adaptace na autosedačku i běžné manipulace.
Maminka už po několika setkáních říkala, že vidí úplně jiné miminko.
Dnešní kontrola: Radostná tečka za společnou cestou
Dnes jsme se viděli počtvrté.
Maminka hlásí výrazné zlepšení – natolik, že jsme se domluvily na ukončení péče.
Sebastian je teď mnohem spokojenější, uvolněnější a lépe zvládá běžné denní situace, které pro něj byly dříve velkým stresem.
Domů odcházeli s jemnými cviky na podporu integrace primárních reflexů - maminka tak bude moci dál Sebíka podporovat sama.
Jeho příběh je krásným důkazem toho, jak moc dokáže jemný dotek, bezpečí a respekt podpořit malé tělíčko, které si prošlo náročným startem.